Od pátku mi bylo trochu líp a jako naschvál, v sobotu mě čekaly 60tiny babičky, takže buchet a různých chlebíčků do aleluja, samozřejmě jsem nevydržela a nadlábla se. Dneska mám zas odůvodnění pro štůrdl takové, že když už včera, dneska to dorazím.
Máte taky tak malou výdrž co se týče dobrého jídla, jako já, nebo se držíte zuby nehty a do ničeho ani nekousnete?
Musím na své hlavě už trochu zapracovat, protože celý týden vždy makám, jím zdravě a o víkendu mamka nebo prarodiče vždy něco pečou a já neodolám. To mě zase navádí k myšlence, že už se těším, až se osamostatním a žádné sladké nebudu kupovat ani péct.
Zpět k nemoci :D Dneska už se cítím podstatně lépe, až na trochu škrábání v krku dobrý, takže pořád vyhlédám z okna počasí. Je krásně, sluníčko svítí, jen mě trochu znepokojuje vítr, ne že by byl velký, jen se bojím abych zase neonemocněla, jestli se ven půjdu hýbat.
Hold budu to muset jít zkusit, aby ten štrůdl trochu poposedl :)
Žádné komentáře:
Okomentovat